_Pozor! Bacilonosič v rodině!

Bacilonosičství! Slovo, které v mnohých nahání strach a hrůzu. Přitom například u bakterie Neisseria meningitidis, která způsobuje obávanou meningitidu, je v populaci podle předpokladů 10-20 procent bacilonosičů, další bacilonosiči pak přenášejí původce angíny, spály a mnoho dalších nemocí. „Přesné údaje o počtu bacilonosičů nejsou známy. Většinou nemají žádné potíže a na to, že jsou bacilonosiči, upozorní až častá nemoc v rodině, nebo třeba náhoda,“ říká MUDr. Markéta Geleneky z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.

Datum publikace: 14.09.2018

Bacilonosič je člověk, který je zdrojem určitého patogenu, nějaké bakterie, která se usídlí v jeho tkáních, přestože on sám nevykazuje známky onemocnění. Jak se to stane?

Patogen se usadí v hostinných podmínkách, které vyhovují jeho přežití a tělo hostitele není schopno tohoto původce eliminovat. Mnohdy k tomu nemá ani důvod, protože hostiteli nezpůsobuje obtíže. Tento princip je v přírodě rozšířený nejen u lidí, ale také u tzv. rezervoárových zvířat.

Takže bacilonosič, přestože je sám zdrojem patogenů, žádné obtíže nemá a těší se plnému zdraví?

Za běžných okolností obtíže nemá, bacilonosičství však často navazuje na primární prodělání akutní infekce, která většinou manifestní je, to znamená, že v této fázi potíže má. Někdy dochází k chronickému průběhu takové nákazy. Bacilonosičství může být dočasné i trvalé.

U jakých nemocí je známé bacilonosičtví?

Je jich mnoho – původci jsou mezi streptokoky, meningokoky, salmonelami včetně tyfových a paratyfových, ty způsobují střevní infekce. Patří sem ale i dlouhodobé vylučování některých virů – třeba žloutenky B, či parazitární onemocnění jako například amébóza a mnoho dalších.

Bacilonosič nemá problémy, co ho tedy prozradí?

Většinou se na to přijde buď náhodou, nebo cíleným epidemiologickým šetřením při výskytu takového onemocnění. Například kolektivní výtěry kontaktů u meningokokové infekce, při recidivujících angínách v rámci rodiny, při zdravotní prohlídce při nástupu do potravinářského provozu, při povinném sledování v rámci rekonvalescence po prodělané akutní infekci, u které lze možné nosičství předpokládat a podobně. U vysoce virulentních – a tedy nebezpečných  - patogenů se provádí pokus o sanaci, tedy léčba. Ta ale nemusí být vždy úspěšná. V případě nosičství salmonel se někdy musí přistoupit k vynětí žlučníku, ve kterém se tyto bakterie při nosičství skrývají.

Co přítomnost takového člověka znamená pro rodinu?

To záleží na typu a virulenci původce, a také na rizikovosti okolních kontaktů. Rizikové jedince, například imunitně oslabené, novorozence, seniory apod., je vhodné zvýšeně sledovat a případně i vyšetřit. V případě vysoce virulentního patogenu se zahajuje terapie - jednak zdrojového nosiče a jednak jeho blízkých kontaktů. Tak je tomu například u meningokoka. Někdy se zavádí bariérová a hygienicko-epidemiologická opatření – například oddělené toalety či alespoň jejich zvýšená desinfekce, roušky, zvýšená hygiena rukou a podobně.

Pro koho je bacilonosič riziko, kdo se od něj může nakazit?

Kdokoliv, kdo je s ním v úzkém kontaktu a je vůči infekci vnímavý. Do hry vstupuje mnoho rizikových faktorů, zejména individuálních, které mohou schopnost nákazy ovlivnit. Například funkčnost imunitního systému, přidružená zejména chronická onemocnění, věk, fyzická kondice, intenzita kontaktu a mnoho dalších. Neznamená to však, že každý, kdo s tímto člověkem přijde do kontaktu, tak nutně musí onemocnět.

Velké obavy jsou z meningokokové meningitidy, přitom odhady ukazují, že každý pátý až desátý člověk ze sta je bacilonosič. Jsou nějaká opatření, jak se chránit, nebo jak eliminovat bacilonosiče?

S bacilonosiči toho mnoho nenaděláme. Ani podaná antibiotická terapie nemusí vést k eliminaci patogenu.  Je potřeba cílit na prevenci – v dnešní době je k dispozici očkování na všechny typy meningokoků, které proti nákaze chrání. Nic efektivnějšího v rámci prevence doporučit nelze.

Jak se z bacilonosiče šíří patogeny do okolí?

Patogeny se šíří různě. Některé se šíří vzduchem, kapénkami. Další slinami, stolicí, močí. Možností je dost.

V diskusích na internetu se kromě termínu bacilonosič často objevuje i termín nosič, nakonec i vy jste ho použila. Podle mnohých maminek tento termín znamená člověka, který nosí patogen, ale nehrozí od něj žádná nákaza jeho okolí. Jak to je?

Nosič je oficiální název pro jedince, o kterých je tento článek. Termín „bacilonosič“ je poněkud zastaralý a cílí jen na bakteriální původce.

Barbora Neubergerová


MUDr. Markéta Geleneky
je odborníkem na problematiku klinické toxoplasmózy. Působí jako konzultant v této oblasti na Infekční klinice FN Na Bulovce Praha. Zaměřuje se především na diagnostiku a léčbu vrozené toxoplasmózy, a to u těhotných pacientek i novorozenců. Věnuje se pravidelné přednáškové a publikační činnosti. Bližší informace o jejích aktivitách klikni zde


_ Zde klikněte pro zobrazení a přidávání dotazů
Diskuze ke článku
Vložit nový příspěvek